5. Pardubická výstava

1.10. jsme se zůčasnili 5. Pardubické výstavy. Jako vždy jsem morčouny večer učesala, načinčala, dala jim vodu, papkání a seno a pro jistotu i přestříkala arpalitem. Vše bylo OK. Ráno jsme vstávali ve 04:00h a začali jsme jednoho po druhém ještě koupat, česat a fénovat. Když přišel na řadu Quin čekalo mne nemilé překvapení, byl zavšenkovaný až za ušima tedy spíše  jen na břiše. Snažila jsem se to z něj dostat, ale nepovedlo se. Nakonec tedy musel zůstat doma což mne mrzelo. Zabalila jsem tedy a jeli jsme.

Přejímka i vše ostatní proběhlo bez problémů a tak jsme si šli zasoutěžit do tomboly a že bylo o co soutěžit. Získali jsme tedy seno, hobliny a pamlsečky. Když jsme asi 2 hodiny čekali, zazvonil telefon, kde mi oznámili, že můj vytoužený a dloho očekávaný skiníček tedy skinička již na mne čeká. Je to nádherná černá samička Tamira Nickola.  Byla jsem tak nadšená že jsem ji položila na židli vedle sebe a hodinu na ni zírala. Nakoupili jsme tedy ještě nějaké vybavení a šli se podívat jak na tom ti naši morčounii vlastně jsou. Quatro diskvalifikovaný za odstáté uši (což jsme čekali) ale Nasuada a Papaya nás překvapily svými 94,5b což je parádní. Škoda, že nezískaly o půlbodík více. Na výstavu vyrazil i bratr Papayi Pooky, který zazářil s nádhernými 96b.

Hned po posuzování začala registrace, kam jsem vzala Nasuadu a Papayu a obě s přehledem prošly.

,,Tak už vše víme a tak můžeme jed domů" říkala jsem si. Nakonec jsme se ale rozhodli, že když už tam jsme, tak zůstaneme do konce a taky že jsme udělaly dobře. Oznámili naši Papayu jako 3. nejlepší coronet junior. Opravdu jsem to nečekala a bylo to pro mne překvapení. Naše první medaile a to teprve při naší druhé výstavě.  

Po vyhlášení jsem ještě předala Nasuadu, která odjela na krytí do chs Bellis k nádhernému samečkovi krém-bílá jménem Kawabata Morumotto a poté jsme se s nadšením vrátili domů.